Albert Schweitzer

Albert Schweitzer

Narodil se 14. 1. 1875 v Kaysersbergu v Horním Alsasku.

Přesto, že Albert Schweitzer proslul především jako lékař a zakladatel nemocnice v africkém Lambaréné, do povědomí lidí se dostal i jako teolog, misionář, varhanní virtuóz, filozof a spisovatel. Nobelovou cenou za mír z roku 1952 se zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti dvacátého století.

Česká republika se může pochlubit tím, že ji Albert Schweitzer nejednou navštívil (tenkrát se však jmenovala Československá republika). A to nejen v roli univerzitního profesora. V době, kdy se věnoval varhanní hudbě a interpretaci především Bachova díla, navštívil i Děčín – Podmokly, Mariánské lázně a Prahu. Například v Děčíně si tuto významnou událost dodnes připomínají pamětní deskou na evangelickém kostele, tedy na místě, kde Albert Schweitzer koncertoval. Kromě koncertů Albert Schweitzer uspořádal v Československé republice i odborné přednáškové turné, které završil převzetím čestného doktorátu pražské univerzity. Přijal ho i tehdejší prezident republiky Tomáš G. Masaryk. Celý svůj život obětoval nezměrnému úsilí v pomoci lidem. Svou filozofii „úcty k životu“ aplikoval v praxi, a to nejrůznějšími způsoby. Nejznámější je založení nemocnice v africkém Gabunu, v Lambaréné, což v překladu znamená, Mějme odvahu. Pro jeho přístup k pacientům a k lidem ho tamější domorodci začali nazývat Ogongo – Dobrý duch. Lidé mu také říkali Velký doktor.

Albert Schweitzer
Albert Schweitzer

Ovelké odvaze Alberta Schweitzera svědčí i to, že se dobrovolně vzdal kariéry učitele teologie a neváhal se vydat do rovníkové Afriky, aby se zde i se svou ženou Helenou uplatnil jako lékař. Usoudil totiž, že je ho tam víc třeba než v civilizované Evropě. Poprvé do Lambaréné přijel v roce 1913, aby tam s přestávkami, kdy koncertoval a přednášel v Evropě a v Americe, strávil celý svůj život. V nově postavené pralesní nemocnici léčil především mnoho různých druhů kožních nemocí, malárii, spavou nemoc, malomocenství, srdeční nemoci, hnisání kostí či tropickou úplavici.

Absurditu doby vycítil především v období mobilizace v Evropě. V době, kdy se snažil zachraňovat životy tisícům lidí, v Evropě lidé začali umírat během druhé světové války. Jakmile tušil, že vypukne válka, sehnal v Evropě dostatek léků a ostatního zdravotnického materiálu, aby se mohl věnovat svým černým pacientům. Přesto, že Evropu doktor Schweitzer stále navštěvoval, jeho srdce už patřilo africkému Lambaréné. Naposledy se do Afriky vrátil v roce 1959, a již se zde zůstal natrvalo. I když se dlouho mohl chlubit pevným zdravím, zemřel zde roku 1965, v roce svých devadesátých narozenin.

Pro život, který Albert Schweitzer věnoval pomoci lidem, si nepochybně zaslouží, aby byl zván velkým humanistou.

Albert Schweitzer
Albert Schweitzer