Johann Radon

Radonův objev zachraňuje lidské životy

Johann Radon
Johann Radon
Johann Radon

Počítačová tomografie patří k jedněm z největších vědeckých objevů druhé poloviny 20. století. Není mnoho slavných osobností, které by malebné pohraniční město Děčín na severu Čech proslavili až za hranicemi rodné země. Navíc s objevem, který v dnešní době pomáhá zachraňovat lidské životy. Právě to se podařilo děčínskému rodákovi Johannu Radonovi, který se narodil v roce 1887 na Masarykově náměstí v Děčíně. K jeho nejvýznamnějším vědeckým objevům patří tzv. Radonova transformace, což jsou jednodušeji řečeno matematické základy počítačové tomografie, dnes všeobecně známé jako „cétečko“. Její využití především v lékařství patří dneske špičkovým diagnostickým metodám. Uplatňuje se ale i v kriminalistice, archeologii či astronomii. Johan Radon kromě své celoživotní lásky, matematiky, měl i hudební nadání. Byl výborným zpěvákem, barytonistou, a při své vědecké práci nejlépe relaxoval hrou na housle. Johann Radon zemřel v roce 1956 ve Vídni s tím, že po sobě zanechal odkaz pro mnohé další generace. Vzhledem k význačnosti tohoto objevu se rozhodli pracovníci děčínského muzea ve spolupráci s Městem Děčín uctít slavného rodáka a iniciovali tak vznik pamětní desky na jeho rodném domě.  (Autorem pamětní desky je význačný český akademický sochař Zdeněk Kolářský.) Slavnostní okamžik odhalení pamětní desky a možnost uctít tak památku svého otce přijala na pozvání dcera Johanna Radona, Brigitte Bukovics, v té době pětaosmdesátiletá dáma z Vídně a její syn Jürgen. Město Děčín nikdy předtím nenavštívila i přesto, že tudy mnohokrát projížděla vlakem do Německa ke svým přátelům. Nyní si tento dluh alespoň částečně vynahradila.

Pět otázek pro Brigitte Bukovics.

Co rozhodlo, že jste přijala pozvání na dalekou cestu až na sever Čech?      Rozhodla jsem se rychle. Potěšila mě pocta, se kterou Děčínští uctí památku mého otce. Byla to i příležitost vidět rodné město a dům mého otce. Vzpomínal Váš otec na rodné město? Tatínek byl poměrně mlčenlivý. O Děčíně nám nikdy nevyprávěl a ani my jako děti jsme se ho neptaly. Byl tu poměrně krátkou dobu. Když mu bylo deset let odešel studovat na gymnázium do Litoměřic a do Děčína se vracel jen na víkendy. Navštívil tatínek město Děčín někdy později? Byli jsme uprchlíci z tehdy německého Slezska. V 1945 jsme utíkali z Wroclawi před postupující Rudou armádou na západ do Německa. Nakonec jsme zakotvili ve Vídni. Ani jsme si nemohli dovolit cestovat. Později už jsme sice mohli, ale otec byl rád, že mohl klidně bádat a věnovat se matematice. Objev Vašeho otce zachraňuje lidské životy. Věděl vůbec v té době, o co se zasloužil? V době mého otce se ještě o počítačové tomografii vůbec nevědělo. V té době byl uznávaným vědcem kvůli jiným vědeckým pracím. V jeho pozůstalosti nebyla tato vědecká práce (Radonova integrální transformace) věnovaná matematickým základům počítačové tomografie ani zmiňovaná. Teprve později dva vědci hledali matematické podklady pro počítačovou tomografii. Tatínkův zásadní objev našli až po jeho smrti.  Váš otec si nebyl vůbec vědom toho, o jaký zásadní objev se zasloužil? Při své inaugurační řeči, kdy se stal rektorem vídeňské univerzity, měl jednu poznámku. Říkal: „U matematiků se občas stává, že až dlouho po jejich smrti se přijde na to, jak je jejich vědecká práce přínosná a objevná.“ Vůbec netušil, že se to bude týkat i jeho. Pro něj to byla jakási matematická hříčka, o které netušil, že by pro ni jednou mohlo existovat praktické využití. Je potěšitelné, že tato práce posloužila k tak významnému účelu. On to skutečně netušil.

Zleva: děčínský primátor ing. Jiří Raška,Brigitte Bukovics a ředitel muzea Děčín Mgr. Milan Rosenkranc
Zleva: děčínský primátor ing. Jiří Raška,Brigitte Bukovics a ředitel muzea Děčín Mgr. Milan Rosenkranc
Jürgen Bukovics s matkou Brigitte
Jürgen Bukovics s matkou Brigitte
Pamětní deska na rodném domě
Pamětní deska na rodném domě