Kdouloň obecná

Cydonia oblong

Kdouloň obecná  je dalším z neprávem  opomíjených stromů.  Ve světě známý a uznávaný ovocný strom se u nás netěší příliš široké oblibě. Nebylo tomu tak, ale vždy. Kdouli znali už naši předkové a bývala hojně užívanou zejména u německých hospodyněk, které uměly kdouli zpracovávat a využívat k mnoha účelům.

Tento ovocný strom je původem z oblasti Orientu, kde dávno před naším letopočtem zdomácněl na Kavkaze v Íránu a Malé Ázii, odkud se šířil dál do Řecka, na celý apeninský poloostrov a dále do světa.

Slavný Karel Veliký, pak napomohl rozšíření dál za Alpy, díky svému proslavenému Kapituláři. Kdouloň a její plody tak poznala i známa Abatyše „bylinkářka“ Hildegarda. Plody kdouloní byly ve středověku uctívány jako zlatá jablka Hesperidek a jablka Venušina coby symboly plodnosti.04

Ve středověku bývala kdouloň velmi ceněna a jako léčivá rostlina pěstována v klášterních a šlechtických zahradách.

U nás kdouli objevíme jen nahodile na zahrádkách „ skalních“ pěstitelů, kde bývá pěstována pro velmi voňavé plody. Je to však velká škoda, neboť opomíjená kdoule je nejen ovoce, ale i významná léčivka, tedy velmi užitečná.

I když teplomilná dřevina, roste a plodí dobře i v našich klimatických podmínkách. Kvetení probíhá později než u jiných ovocných stromů a to koncem května a v červnu. Díky tomu čistě bílé až narůžovělé květy o velikosti až 5 cm, nebývají poškozovány jarními mrazíky. Plod kdouloně se nazývá kdoule a je to mnohosemenná, hruškovitá, nebo jablkovitá plstnatá a silně aromatická malvice, která upoutává pozornost sytě žlutou barvou.  Velikost malvic se blíží velikosti jablek a závisí na konkrétním výpěstku a stanovišti na kterém roste. Malvice je velmi tuhá za syrova nekonzumovatelná. Je tomu tak proto, že je velmi trpká. Samotná dužnina je bohatá na slizy.

Semena malvic jsou odedávna známa jako lék Semen cydoniae  a jejich medicínské použití rozšířili do Evropy zejména Arabové.

Kdoule obsahují velkou řadu látek. Patří sem zejména cukry, pektiny, silice, organické kyseliny, třísloviny aj. Významný je i obsah minerálních látek, z nichž nejvýznamnější jsou, fosfor, mangan, síra, draslík měď. Obsahují také velké množství vitamínu C, který se však tepelným zpracováním značně znehodnocuje

Kdoule dozrávají v říjnu. Po sklizni je můžeme uskladnit v chladnějším prostředí nebo ve sklepě. Můžeme je však ihned zpracovat a uložit v podobě kompotů, želé, zavařenin, marmelád, šťáv nebo jako výtečné pálenky. K takovému zpracování je nezbytné plody před zpracováním zbavit tuhé, kožovité slupky. Ta je těžce stravitelná. Z kdoulí lze udělat i křížaly a to tak, že je nakrájené na plátky jednoduše usušíme. Křížaly lze konzumovat přímo, anebo zpracovat běžnými kuchyňskými postupy, jako náplně do těsta atd.

Tak to byla kdoule ovoce a nyní kdoule léčivka.

03

Plody kdouloně účinně pomáhají při trávicích potížích. Doporučují se při žaludečních potížích všeho druhu (nesprávná funkce, záněty žaludeční vředy). Dále jako prostředek v případě průjmů a střevních potíží. Pomáhá při bolestech v krku. Konzumace plodů kdoule pomáhá lidem trpícím revma. Uvařené kdoule se užívaly jako kaše, na obklady vředových míst a na zánětlivá ložiska. Pro stejné použití lze vyrobit i macarát či výluh ze semen. Ovšem pouze vodní a nikoliv lihový. Ten lze také používat k ošetření citlivé pokožky, třeba okolo očí, na popáleniny, omrzliny, nelepšící se jizvy, anebo ke zlepšení vysušené a popraskané kůže rukou a nohou. Kdoule má čisticí účinek a snižuje hladinu cholesterolu. Odvar ze semen je účinným prostředkem proti kašli a kataru horních cest dýchacích. Lze jej používat též jako kloktadlo pro ústní dutinu. Tolik užitku a zdarma, stačí kdouloň zasadit na zahrádku a lékárna sama roste.02

Pamětníci si jistě vybaví, že babičky vkládaly kdoule do prádla, aby příjemně vonělo po citrusech, což je vůně kdoulím vlastní. Kdouloň je velmi dekorativní strom a i když vzrůstem okolo 5 metrům nepatří k velikánům, svými plody a jejich vlastnostmi tomu je naopak. Zaslouží si proto mnohem větší pozornost než jak tomu je v dnešní době.

01

06