Kormorán velký – postrach ryb

Vynoření po lovu.

 

Kormorán velký – (Phalacrocorax carbo),

Zívající
Zívající

 je pták z řádu veslonohých, poněkud menší než husa, celý černý, někteří jedinci s bělavým břichem. Ve svatebním šatě mají bílou skvrnu po straně lýtka a na bradě a více či méně bělavý krk a hlavu. V letu je krk natažen dopředu, při vzletu se těžkopádně rozbíhá po hladině. Jeho štíhlé tělo, nohama posunutýma dozadu a na špičce hákovitě zahnutým zobákem je dokonale přizpůsoben lovu ryb, za nimiž se běžně i potápí. Kormorán velký patří do velké rodiny kormoránů, která v současné době zařazuje a registruje na 40 druhů. Toto řazení však není ještě zcela zažité, jelikož do nedávné doby byl různými autory tříděn do 7 různých rodů. Původními biotopy kormorána velkého jsou velké řeky a vnitrozemská jezera, kde v jejich blízkosti nebo na ostrůvcích na málo frekventovaných místech zakládá hnízdní kolonie na stromech, ojediněle v rozsáhlých rákosinách nebo na keřích. Vlivem expanzně se rozrůstající populace osídluje i frekventované oblasti s lidským osídlením.

Na pozorovatelně
Na pozorovatelně
Sušení
Sušení

Koncem 70. let minulého století se kormorán na území ČR téměř nevyskytoval.Za původní areál kormorána na území ČR lze považovat jižní Čechy – oblast Třeboňska a jižní Moravu (Lednicko – Valtickou oblast). Novodobě zahnízdil kormorán velký v roce 1982 na Novomlýnských nádržích a v roce 1983 v jižních Čechách na Třeboňsku. Podle sčítání v letech 2001–03 (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR) činil celkový hnízdní stav kormorána velkého v ČR celkem 230 párů (z toho cca 130 párů v jižních Čechách).Kormorán přilétá na naše hnízdiště v březnu. Hnízda zakládá především na stromech, výjimečně na zemi. Doba sezení trvá 23–24 dnů. Krmení mláďat zajišťují oba rodiče. Mláďata jsou schopna letu asi po dvou měsících. Kormorán velký je mezi ptáky jediným a výhradním piscifágem – živí se výhradně rybami. Morfologie i anatomie jeho těla je k tomu dokonale přizpůsobena. Svoji kořist kormoráni vyhlížejí s hlavou pod vodou, potopí se za kořistí v momentě, kdy ji spatří. Ve vodě si počínají velice obratně. Kormoráni loví především v organizovaných skupinách čítajících až několik desítek jedinců. Při lovu používají sofistikovanou strategii. Tam, kde je sloupec vody větší, nahánějí kořist na mělčiny, kde ji pak snadněji uloví.

Příprava k lovu
Příprava k lovu

Loví převážně dvakrát denně, v době hnízdění loví celý den. Nejčastěji loví ryby do hmotnosti 100 g, ale i těžší jedinci nejsou výjimkou. Největší ulovenou rybou kormoránem při průzkumu vývržků na Vltavě byl candát obecný o délce 41 cm a nejtěžším kusem byl okoun říční o váze 0,734 kg. Literární prameny uvádí, že denní spotřeba kormorána je tvořena 20% jeho tělesné hmotnosti (t.j. cca 0,5 kg ryb). Větší počty (hejna až několik set kusů) kormoránů velkých můžeme pozorovat na tekoucích vodách, ale hlavně pak na vodách stojatých (rybníky) od podzimu do konce zimy (s vrcholem v XI.), kdy na naše území přilétají tahové populace ze severu (Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Polsko nebo Estonsko).

Úlovek
Úlovek
Zápas s ulovenou rybou
Zápas s ulovenou rybou
Úlovek je nad síly lovce
Úlovek je nad síly lovce
Ryba byla těžce poraněna.
Ryba byla těžce poraněna.
Marné zápolení
Marné zápolení

 

Kormoráni mohou při větším počtu velmi škodit na rybí populaci. Zvláště pak na chovných rybnících. Není proto překvapivé, že právě tento druh je u rybářů velmi neoblíbený. Jejich nejhorší vlastností je, že dokážou těžce poranit i rybu, kterou evidentně nedokážou pozřít, a ta následně zahyne. Dokazuje to fotoseriál k tomuto příspěvku. Naproti tomu zajímavostí u nich je to, že mají jako jediní v ptačí říši zelenou oční duhoku. Kormorání dokážou spotřebovat velké množství ryb, dokazuje statistika, která říká, že kormoráni jen v Evropě ročně uloví na 400 000 tun ryb. (pozn.redakce)