Památky lidové zbožnosti.

Jeden z mnoha skalních tesaných a malovaných obrazů
Klášterec nad Orlicí  Zbudov
Klášterec nad Orlicí Zbudov
Klášterec nad Orlicí
Klášterec nad Orlicí

Památky lidové zbožnosti.

Najdeme je na mnoha místech naší země a to v množství, které byste marně hledali v jiných evropských zemích. Jsou němými svědky dob dávno minulých, a promlouvají k nám z hlubin času svými příběhy, které jim daly vzniknout. Dávno ubylo poutníků, kteří před nimi smeknou. Mnohým však vyvstane otázka důvodu, kým, kdy a proč byly zbudovány? Běh času zavál kontinuitu znalosti oněch příběhů. Jejich znovunalezení proto často končí jen u fantasie badatele. Jisté je však jedno. Důvody či motivace vedoucí k jejich zbudování byly bezesporu mimořádně silné a rozdílné. Jejich fundátoři (zřizovatelé) pocházeli ze všech vrstev společnosti. Lze je vysledovat i v řadách šlechty.Je zřejmé, že se z větší části jedná o památky náboženské, různého zasvěcení. Některé se staly místem díkůvzdání za odvrácení či vyváznutí z nebezpečí, případně uzdravení se. Jiné naopak upomínají na neštěstí, náhlá úmrtí, nebo jiné hrůzné činy. Svou existencí však vždy připomínají kulturní dědictví národa. Jsou dokladem jeho společenského vývoje i duchovní úrovně.

Svatá rodina
Svatá rodina
Rekonstruovaný kříž u Janova
Rekonstruovaný kříž u Janova

I když přetrvaly staletí je paradoxem, že po r. 1945 zůstaly „bezprizorní“. Pro svou „údajnou“ nízkou výtvarnou hodnotu nejsou obvykle ani prohlášeny kulturní památkou. Jejich ochrana proto často leží na iniciativě místních obyvatel. To, zda přetrvají a budou uchovány i do časů budoucích, jednou vypoví o duchovní úrovni společnosti dneška