Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) – nenápadný i méně známý pěvec našich lesů

Šoupálek dlouhoprstý na hnízdním stromě

Tento drobný ptáček s dlouhým zahnutým zobákem a poměrně dlouhým stupňovitým ocasem je mnohem menší než vrabec.

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)

Mistrně šplhá po kmenech stromů – začíná na úpatí kmene a ve spirále míří směrem vzhůru, pak se snese na úpatí dalšího stromu. Jeho let je lehký vlnkovitý, na krátké vzdálenosti. Svým hlasem vábí delšími hvizdy srií, srií nebo tichým tíh. Zpěv, který přednáší při šplhání po kmenech, nejprve klesá a potom stoupá. Těžiště jeho výskytu na území ČR je v jehličnatých lesích od středních poloh výše. Hnízdí však i v lužních lesích v nižších polohách. V různých typech lesa se hnízdní hustota pohybuje mezi 1–3 páry/ha. Populace šoupálků dlouhoprstých jsou u nás stálé.Šoupálci hnízdí v jednotlivých párech, které se tvoří již během března. Hnízdo bývá umístěno v puklinách dřeva, za kůrou a v jiných dutinách, polodutinách a štěrbinách. Hnízdními stromy bývají zejména smrk, akát, dub, vrba, ale i švestka, borovice, topol a některé další. Hnízdo bývá obvykle přizpůsobeno tvaru a velikosti dutiny nebo štěrbiny. Základ hnízda je z větviček, vzácněji z třísek, úlomků kůry nebo listí, suchých trav, ale i peří nebo chmýří (výstelka). Snáší 4–7 vajec, délka sezení je 13–15 dnů. Doba hnízdní péče je 14–16 dní. Hnízdí 2x do roka.Potravou šoupálků je hmyz a jeho larvy, kukly, vajíčka a jiní bezobratlí živočichové (hlavně pavouci). Potrava je sbírána ve štěrbinách kůry, za kůrou, na kmenech a větvích stromů, vzácněji i na jiných místech (např. i na kolejnicích). Ze zimy je známo hromadné nocování šoupálků ve stromových dutinách i budkách z důvodů zabezpečení efektivnějšího nocování s nižšími ztrátami energie.

Šoupálek nesoucí úlomek dřevné drtě na hnízdo
Šoupálek nesoucí úlomek dřevné drtě na hnízdo
Šoupálek nesoucí peří na hnízdní výstelku
Šoupálek nesoucí peří na hnízdní výstelku
Šoupálek dlouhoprstý u hnízdní štěrbiny
Šoupálek dlouhoprstý u hnízdní štěrbiny

U nás žije ještě šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla). Vizuální rozlišení obou našich šoupálků podle opeření v přírodě je takřka nemožné. Šoupálek krátkoprstý se vyskytuje nesouvisle, převážně v nízkých až středních polohách. Jeho celková hnízdní početnost je oproti šoupálku dlouhoprstému nižší.