Svatá Zdislava z Lemberka

Bazilika v Jablonném

Svatá Zdislava z Lemberka    

Soška sv. Zdislavy u zdislaviny studánky
Soška sv. Zdislavy u zdislaviny studánky

Česká světice, která je již 760 let významnou patronkou naši země.

 Úvodem je potřeba zdůraznit, že Zdislava zemřela velmi mladá a to ve věku 32-33 let. Následující řádky pro nechť jsou výpovědí o mladém krátkém životě, v němž se dá mnohé vykonat a zapsat se nesmazatelně do dějin. 

O životě sv. Zdislavy známe jen velmi málo. Z historických pramenů a útržků je však docela dobře možné sestavit portrét ženy, která si v každém ohledu zaslouží obdiv a úctu. I útržkovité záznamy vytvářejí obraz, jak asi paní Zdislava žila a kým byla pro své okolí. Zvážíme li, že odešla velmi mladá a to ve věku oněch cca 33 let (podle antropologického zkoumání), zanechala po sobě odkaz, který se zapsal do historie.

Studánka sv. Zdislavy
Studánka sv. Zdislavy

Zdislava se narodila v  Křižanově poblíž Velkého Meziříčí, jako prvorozená dcera Přibyslava z Křižanova, královského purkrabího v Brně a na hradě Veveří a paní Sibyly, dvorní dámy královny Kunhuty. Sňatek uzavřela s předním českým velmožem Havlem Markvarticem s nímž se přestěhovala na jeho hrad Lemberk u Jablonného v Podještědí.

Hrad Lemberk, sídlo paní Zdislavy
Hrad Lemberk, sídlo paní Zdislavy

Záhy po svém příchodu na Lemberk začala realizovat své vnitřní cítění, které jí duchovně vedlo k charitě. Zdislavino myšlení a životní postoje byly bezesporu silně ovlivněny křesťanstvím a kulturním duchem. Její víra a přesvědčení starat se a pomáhat všude tam, kde jí bylo zapotřebí, učinilo ze Zdislavy ženu, jejíž lidský odkaz je zapsán na věky věků do paměti. Co vše dokázala a zvládala jako žena, bere dech. Nejen že se sama za časté, manželovi nepřítomnosti musela starat o rodinu a spravovat panství, ale její život náležel pomoci druhým. A toto své poslání plnila se vší odhodlaností, oddaností, vírou a lidskostí naplněným srdcem. Vždy odhodlaná a připravená pomoci, kde bylo třeba. Paní Zdislava vzdělávala a vychovávala hradní čeleď, ošetřovala a pomáhala ve špitále, který rovněž založila. Nemocným, chudým, bezdomovcům a válečným uprchlíkům se věnovala jako sobě rovným. Byla nejspíš ráznou a energickou ženou a její jméno se objevuje v souvislosti s kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí. Zde dokonce i se špitálem. Poutníci, nemocní a potřební nalézali u ní vždy laskavé přijetí. Podporovala je, kde jen mohla, ale sama žila velmi skromně až asketicky. Vzorem jí byla Anežka Přemyslovna, po jejímž vzoru oblékala chudobný šat a vedla prostý život. Lemberská paní byla toho času všemi milována a nazývána matkou chudých. Ve svém okolí proslula zejména uzdravováním. Mnohé vypráví o tom, že křísila mrtvé, slepým vracela zrak a malomocné vracela očištěné do života. Světicí se Zdislava stala jako manželka a matka rodiny. Mluvíme li tedy v tomto ohledu o ženě, která celý svůj mladý život zasvětila službě druhým, představme si dnes její činy, tak jak je konala. Kdo z Vás čtenářů si vůbec dokáže představit realitu drobné ženy, která od božího rána plni povinnosti matky, manželky a přitom pomáhá těm nejpotřebnějším z potřebných? Stará se o děti, rodinu o chod panství, a přitom všem ještě léčí a prospívá, jak jen lze. A po tom všem vysilujícím shonu a práci ještě v noci jde a pomáhá na stavbě špitálu? Ano, taková byla svatá Zdislava Z Lemberka. I kdyby nebyla prohlášena za svatou, vše co vykonala a jak žila, jí povyšuje nad jiné, nejen v době středověku, ale po všechny časy. Jako světice je uctívána již od 13. Století a spolu s ostatními českými patrony orodována o pomoc.

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy
Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy

Pro doplnění, Zdislava jest jméno původu slovanského a jest významu „zde slavná“. Obdobou pak jest jméno Zdeslava. Zdislava z Lemberka, pravděpodobně zemřela 1. ledna 1252 (uvádí se i 30. Květen) Jisté je, že je pohřbena v kryptě Baziliky minor sv. Vavřince a Zdislavy v Jabloném v Podještědí. Hrob Zdislavin se stal poutním místem a je ve velké úctě věřících a to nepřetržitě od její smrti dodnes. Pouť k jejímu hrobu konají nejen Češi a Moravané, ale také věřící ze Slovenska, Polska, Srbské Lužice, Němci, Rakušané a další. I dnes u jejího hrobu dochází k jevům, které lze přisoudit jako zásah této světice. Jako zázrak nutný k svatořečení byl však uznán skutek lékařsky a vědecky nevysvětlitelný, který se udál 19. 9. 1989 v Brně v nemocnici. Je popisován takto. U hospitalizovaného MUDr. Straky, došlo ke klinické smrti mozku v důsledku zástavy srdce a následně nulovému krevnímu tlaku. V čase tohoto stavu trvajícího více než 3 hodiny se manželka, děti, vrchní sestra, farář a další modlili k blahoslavené Zdislavě, a byli vyslyšeni. Nastala obnova smyslové činnost a všechny orgány začaly normálně fungovat. To je jen jeden z dnes již více než stovky zdokumentovaných případů připisovaným svaté Zdislavě z Hradu Lemberka.

Obelisk sv. Zdislavy na jednom z domů v Jablonném
Obelisk sv. Zdislavy na jednom z domů v Jablonném

Čím nám svatá Zdislava z Lemberka může být, ať ukážou naše srdce.