Včela medonosná (Apis mellifera L.)

Příběh včely jménem Můd

Plásty
Plásty
Včely
Včely

Na naší Zemi se objevila před 25 miliony let a nebyla to náhoda. Ze zeměpisu každý ví, jak Země vypadala v čase, kdy zemi vládli dinosauři. Rod včely Můd se na zemi objevil v období mladšího Neogenu ve třetihorách (prozatím nejstarší známá fosilní včela byla nalezena v New Jersey v jantaru, a je tím jedinou známou včelou pocházející z druhohorních křídových vrstev), a obývá tuto planetu dodnes. V té době došlo k obrovskému rozmachu a změně v rostlinné říši. Objevily se rostliny, které Můd poskytly vše nezbytné pro život a další vývoj. Ona jim na oplátku zajišťovala možnost rozmnožování. Ano, jde o známé opilování rostlin hmyzosnubných.

Pojďme nyní nahlédnout pod pláštík času, kterým včelí pokolení putovalo až do dnešních časů. Albert Einstein jednou řekl, že pokud z planety zmizí včely, lidský rod je bude následovat do čtyř let. Zda měl pravdu nebo zda to byla jen vize génia, nechme na badatelích. Jaký je skutečný význam včel pro planetu Zemi, shrnou nezvratná fakta. Na světě je známo na 16 000 popsaných druhů včel a nepochybně mnoho dalších čeká na objevení. Některé z nich však nejsou podobné ani čmelákům, ani včelám medonosným. Význam včel pro lidský rod lze vystopovat v dávné historii. Dosud nejstarším známým dokladem o kontaktu člověka se včelami, zobrazuje pravěká skalní kresba v Pavoučí jeskyni ve Španělsku. Stáří se odhaduje na 15.000 let. Zobrazuje sbírání medu včelám z dutiny stromu. Nadčeleď včely (Apoidea) tvoří celkem sedm čeledí. Z nich šest v sobě zahrnuje samotářské včely druhově velmi rozmanité. Jen na území ČeskéSlovenské republiky žije 609 druhů včel samotářek. Sedmou čeleď představuje čeleď včelovití (Apidae) do níž patří naše včela medonosná, čmeláci a tropické bezžihadlé včely. Včelařství na území dnešní České republiky sahá do prehistorie. Nejstarší písemné doklady pocházejí již z 10. století. Nejčastěji se jedná o záznamy z klášterních knihoven apod.

574V tomto okamžiku není záměrem zabývat se obšírně včelařstvím samým. Spíše jde o představení včely medonosné jako jedinečného fenoménu pro samu existenci života. Pokolení včely Můd je miliony let neměnné. Člověk jen vtiskl určitý řád a způsob chovu domestikované včely medonosné, která před tím žila divoce v dutých stromech tzv. brtích. Jen pro zajímavost. Označení medvěda brtníka je odvozeno právě od jeho vykrádání a ničení těchto brtí. Význam, postavení, prestiž a privilegia včelařství v historii naší společnosti dokládá námi předložený výňatek z patentu Císařovny Marie Terezie, v němž se mimo jiné praví: „…každý včely v jakémkoli sobě oblíbeném množství držeti a živnost tu svobodně provozovati může, naproti tomu pak vrchnosti neb hospodářští úředníci, kteří by poddaným v chovu včeliček neb obchodu s medem a voskem ta nejmenší protivenstva neb příkoří činili, mohou naši nejvyšší nemilost očekávati “. Z toho je patrné, jak vysoce byla práce včelařů ceněna. V porovnání se současností lze tuto nazvat tristní.

Ale zpět k Můd. Její rodinou je silně sociálně tvořené trvalé společenstvo s jedinečnou schopností komunikace, které se nazývá včelstvo. To si staví dílo vytvořené z vlastního vosku. Pro přežití si shromažďuje zásoby v podobě pylu, medu a vosku. Můd, stejně jako její předchůdkyně a po ní i její následovnice, musí projít několika stádii vývoje, než jejich život skončí. Vývoj včelky má svá zákonitá a neměnná pravidla, která lze seřadit následovně. Na začátku je vajíčko nakladené včelí matkou do buňky plástu. Z vajíčka se vyvine larvička, ze které se stane předkukla a poté kukla. Z kukly se vylíhne dospělec neboli imago. Tím však život Můd teprve začíná. I zde, v pracovní hierarchii, musí projít několika etapami, aby poté ukončila svůj život trvající v průměru 30-40 dní. Mladá včelka tzv. „mladuška“ je nejprve „čističkou“. Čistí buňky, aby matka mohla naklást vajíčka. Pak se stává „krmičkou“, kdy zásobuje larvičky potravou. Jako „kojička“ se stará o to, aby matka nehladověla a krmí jí mateří kašičkou. Poté se Můd stává stavitelkou. Staví plástve pro další rozvoj včelího společenství. To je již včelce 18 dní a stává se neohroženou strážkyní česna. Je to právě ona, která si často usmyslí, že jsme nevítaní návštěvníci a obětuje svůj život na ochranu rodu. Ano, je to tak! Pokud se včelka rozhode použít své žihadlo jako zbraň, rozhodne se tím i pro smrt, která nastane díky vytržení žihadla včetně jedového váčku ze zadečku. Poslední fází života, která na Můd čeká je starost o zaopatření potravy. Stává se z ní tzv. „létavka“, a to od 21 dne jejího života.

98106

Včely jsou nejvýznamnějším opylovačem hmyzosnubných rostlin, vyznačující se řadou mimořádných životních strategií. Většina lidí zná jen čmeláky a včely medonosné, ostatní druhy jsou jim takřka neznámé. Společnou vlastností všech včelích druhů je opylování rostlin a rostlinná potrava (např. nektar, pyl nebo olej). Kromě produkce svých produktů, včely svou existencí dotvářejí barevnou harmonii krásy světa. Koho by neokouzlily myriády květů růží, gladiol, fialek či dalších květin. Kdo by neobdivoval rozkvetlé ovocné sady a ještě více plejádu barev všemožného ovoce, dozrálého díky neúnavné a pilné práci Můd a jejího rodu?