Vejdova lípa v Pastvinách

V plné kráse

Lípa velkolistá Tylia platyphyllos                       Dutina krytá stříškou

 

Vejdova lípa v Pastvinách

 

Tento symbol státnosti a národní hrdosti je nejmohutnějším památným stromem na území

České Republiky. Nachází se v obci Pastviny u Klášterce nad Orlicí, kde ohromuje svým majestátem.  

Že se jedná o strom mimořádný, není pochyb. Má se za to, že byla vysazena někdy po r. 1200. Věkem

tedy dosahuje stáří okolo 800let. Její výška není závratná i tak je to úctyhodných 25 m. Výška kmene

činí jen 4 m, obvod se svými 12,59 metry však bere dech. Určitá nesrovnalost mezi jednotlivými

zdroji se týká druhového zařazení. Některé zdroje uvádějí, že se jedná o lípu malolistou, registr

památných stromů jí uvádí jako lípu velkolistou.

Strom je veřejně dostupný a nelézá se u bývalé hájovny s č.p. 21. Lípa je s ohledem na věk v dobrém stavu. Kmen svírá rozměrnou dutinu, která je zakryta stříškou. Široká koruna vyrůstá z nízkého kmene. Zápis v místní školní knize zaznamenává na konci 19. století, že dutina ještě nebyla otevřená. S ohledem na první historickou zmínku o obci Pastviny vztahující se k r. 1513, lze předpokládat, že lípa v té době již byla vzrostlým stromem a pamatuje tak založení obce. Pojmenování je dílem lidové tvořivosti a vzniklo na základě přezdívky jednoho z majitelů statku, pana Dolečka. Důvodem byla údajně opakující se věta „Kdypak já na ten kopec vejda?“, která jej prý provázela při návratech z dolní hospody domů. Po „Vejdovi“ zůstalo mnoho místních pojmenování. I nová zástavba „Na Vejdovně“ vznikající v důsledku výstavby přehrady. K Vejdově lípě se váže pověst. Podle ní do stromu kdysi dávno zapadl pasáček. Kolem půlnoci bylo z lípy slýchat sténání a v koruně se zjevovalo světlo.

Vše však ustalo, když se kmen otevřel a nalezená kostra malého pasáčka byla řádně pohřbena.

Dutina krytá stříškou     V barvách podzimu     V plné kráse     Zimní období

Tato lípa je nejmohutnějším stromem od r. 1997 proto, že nahradila poničenou lípu Tatrovickou, která se svými 16,5m po obvodu do té doby vládla památným stromům. Věkovité stromy jsou pamětí národa, jsou jeho pýchou a měly by mít náležitou úctu každého z nás. Být v blízkosti věkovitého stromu znamená vnořit se do genia loci a stát se na chvíli součástí běhu věků. Nemusí to být právě Vejdova lípa. Ovšem vidět jí na vlastní oči je opravdový zážitek.