Žluva hajní – jeden z klenotů ptačí říše

Žluva hajní

 

 

Žluva na vinné révě
Žluva na vinné révě

Žluva hajní (Oriolus oriolus) je neobyčejně pestře zbarvený pták velikosti kosa s poměrně velkým zobákem, kratším ocasem a dlouhými špičatými křídly. Sameček je zářivě žlutý s kontrastními černými křídly a černým ocasem. Samička je ale matně žlutozelená až olivově zelená se světlejším žlutavým kostřecem, spodina je šedobílá a nevýraznými ostenkovými proužky, boky jsou žlutavé. Mladí ptáci jsou podobní samici.
Známý německý zoolog a spisovatel Alfred Edmund Brehm (knihy Brehmův život zvířat) popisuje žluvu jako ptáka barvy překrásně světle pomerančové nebo žluté jako gumiguta (klejopryskyřice barvy žluté, tvořící se zaschnutím mléčné šťávy stromu Garcinia, rostoucího na jihu Východní Indie, Ceylonu a na Borneu).
Žluva je přísný a dálkový migrant, jehož zimovištěm jsou především horské lesy ve východní a jihovýchodní Africe. K nám přilétá hnízdit od půle dubna do května. U nás se vyskytuje zejména v nížinatých oblastech. Hnízdí zde poměrně pravidelně, ale nepříliš početně. Zdá se však, že její početnost v posledních letech mírně narůstá. Na exaktnější vyhodnocení nebo údaje o  celkové hnízdní početnosti si ovšem musíme ještě počkat.

Na výpravě
Na výpravě

Jejím prostředím jsou zejména světlé listnaté lesy, sady, parky, zahrady, polní remízky (na jižní Moravě hlavně akátové), dále větrolamy a lužní porosty kolem řek nebo stojatých vod. Zde hnízdí a staví pro ni typické košíčkovité hnízdo, které je umístěno na vodorovně rostlých vidlicích větví obyčejně dále od kmenu a obvykle vysoko na stromech (8–10 m). Rodiče krmí mláďata ještě po vyvedení z hnízda a rodiny zůstávají pohromadě až do odletu na zimoviště.
Podle ročních období se žluvy živí různým podílem živočišné a rostlinné potravy. Z živočišné, která převládá od příletu, dobu hnízdění až do vyvedení potomstva, je to hlavně hmyz (brouci, motýli, dvoukřídlí, rovnokřídlí i blanokřídlí), dále pavouci a měkkýši. Z rostlinné potravy jsou to především dužnaté plody různých dřevin, zejména třešně, moruše, révy vinné nebo také jabloně a hrušně. Ty konzumuje zejména v pohnízdním období až do jejího odletu na zimoviště. Na tyto plody nalétávají většinou jednotlivě hned v brzkých ranních hodinách. Žluvy jsou velmi opatrné a před vlastní konzumací těchto plodin nejprve důkladně zpovzdálí vyhodnotí situaci a pak teprve zalétávají za potravou do porostů.
Na snímcích jsou mladé žluvy (převážně tohoroční), které konzumují plody révy vinné (červené hrozny pnoucího se porostu révy vinné po kmeni a silných větvích starého porostu trnovníku akátu). Snímky byly pořízeny 30.8.–1.9. 2015 u hráze rybníka Vrkoč (soustava Pohořelických rybníků na Břeclavsku).

Mlsalka
Mlsalka
Na lupu
Na lupu